31. ledna jsme s Maximem poprvé okusili atmosféru velkých mezinárodních atletických závodů. Ne že by u nás byly závody špatné, ale konfrontace s mezinárodní konkurencí je vždy cenná zkušenost. V Gentu jsme navíc zvolili odvážnou cestu – Maxima jsme přihlásili rovnou do závodu mužů a juniorů na 3000 metrů, aby si vyzkoušel „dospělý“ závod ve skutečně silné konkurenci.
Cílem nebylo jen sbírat zkušenosti, ale také pokus o posun osobního rekordu a přiblížení se, případně překonání 46 let starého českého halového rekordu, který má hodnotu 8:55. Rozběh byl mimořádně kvalitní, několik závodníků mělo nahlášené časy kolem 7:45. Maxim šel do závodu s nejpomalejším nasazeným časem, což jsme brali jako součást plánu – bylo jasné, že to nebude jednoduché.
Samotná hala v Gentu nabídla úplně jiný zážitek než přetlaková hala na Strahově. Mondo povrch a vysoké stropy zajistily ideální podmínky, dostatek kyslíku a celkově výrazně lepší prostředí pro rychlý běh.
Závod se od začátku vyvíjel podle očekávání. První kilometr Maxim rozběhl tempem kolem 2:50 min/km a držel se na konci skupiny. Na druhém kilometru mu už tempo skupiny začalo odcházet a projevil se i náročný začátek závodu. Přesně s tím jsme ale počítali – šlo o to tempo vyzkoušet a posunout vlastní hranice.
V cíli z toho byl čas 8:56, což znamená nový osobní rekord zlepšený o necelých 10 vteřin. Národní rekord zůstal tentokrát nepřekonaný o 0,37 vteřiny, ale věřím, že tohle byl teprve začátek. Věřím také, že v některém z dalších halových závodů v České republice se Maximovi podaří tuto metu ještě v hale překonat.
